třetí

Z ulice skrz okna slyším ostré hlasy
dnes tančí se jen v černém a
zvadlé slunce malátně ztrácí se na vodách Vltavy.
Po nábřeží v padajících parách
večerem dustot lesknoucích se polobotek zní.

Nachové závěsy provrtané paprsky světla
na černém ubruse rudé sklenice.
Ve stínech na zdech roste zlatý květ.
A já jen - a pouze jsem
jsem tím prostorem, jsem tón pod dotekem
paží soumraku.

Zahyne věčný hlad až pozná sílu toho času,
a ty až poznáš sílu mojí.
vítr v listoví a chodci z ulice se ztrácí.
Když myšlenkami vstoupím do tvých vod
- jen v křeči prsty v pěsti svírám
a v hrdle křik.

Cestou zpět tě vidím v šedavém sametu
tančit parketem pražských střech.
.