Věřím

Sedím tu tiše
a vzpomínky na tebe bolí,
mé srdce krvácí
když osud nám píše
životních rolí.

Vždy budu ta druhá
v téhle hře o nás
i tak věřím v city
jež ke mě chováš.

Věřím v tvá vyznání
a smutno mi bývá
z budoucna před námi
z bolesti co skrývá.

Trápím se čekáním
na okamžik setkání
přežívám v naději
na změnu všech rolí
hraji a věřím
i když srdce mě bolí.