Natálka

Slepíš si obrázek
z prázdninové párty
otřeš ze skříně prach
krabici vzpomínek otvíráš
přivřeš oči..
do hloubi duše se podíváš.

Odevzdaně
nehnutě
ve smrtelném tichu
potichoučku srdéčko bije
Ten nejkrásnější obrázek držíš
na řasách studí Tě vlahé korálky
tak čerstvě to vidíš.

Něžnou...krásnou
siluetu své Natálky.

Jediný bágl
bolestný výraz ve tváři
dveře otvíráš...
a čekáš..

Kdy vejde/ její úsměv/
její oči kdy zazáří.


Potřebuješ obejmout
kamaráde můj
nevzdávej to
žij dál život svůj.
Pro Tebe nekončí jen ta jediná
jen se podívej
falešný úsměv ona má.

Odevzdaně
nehnutě
před ní stojíš
ve smrtelném tichu
potichoučku srdéčko bije.
Slepené obrázky
barevné střípky
z prázdninových cest
dopisy
uzamykáš teď do schránky.

Jediný bágl
bolestný výraz ve tváři
dveře zavíráš..
již nečekáš...

Odcházíš Ty......