Každému co jeho jest

Každému to, co jeho jest
Každému to, co mu patří
Všechno, co dokážeme snést
Vše se vejde do záňadří
A zašlé stříbro třpytných hvězd
Nás zdobí, až se zalesknem
Jak mokrá křídla černých vran
Těch přistižených rozbřeskem
Zlatým rozbřeskem letních rán
A možná, že si postesknem
Nad hledáním svých nových cest
Jak nést všechnu tíhu bytí
Každému to, co jeho jest
Každému to, co si chytí
Zkusme to ještě chvíli snést...