Těšení

Ještě cítím tvých rtů chuť
i když čas už dávno prošel.
Sen se splnil buď jak buď,
pro nový zas rád bych došel.

Co takhle cítit tep tvé kůže,
či její teplo na svých rtech.
Na to se srdce těšit může
i na láskyplný vzdech.

Co potom až se dočkám, kdo má vinu,
že těšit se budu na další.
Na teplo a žár tvého klínu,
co ke hvězdám mě povznáší.

Až tohle všechno naplní se
i tak se těšit budu, to já vím.
Na duši nežnou co zavlní se,
kdykoli na ni pomyslím.

A když myšlenku už navždy ztratím
až osud rozloučí nás v míru?
K těšení se zase vrátím.
Na dvě duše ve vesmíru.