Polibek

Ach ten sladký polibek
jenž má na růžích ustláno,
jako plátek z poupátka se zdá
sám o sobě velkou moc má,

Tvé rty se jemně lesknou
jak kapičky rosy na lístečcích,
jsou plné,jemné jak nastávající jaro
přemýšlím,jak by se jich dotknout dalo,

Rty slunečními paprsky ozářené
jsou oslnivým třpytem rozzářené,
polibek,perla,nic krásnějšího není
bliští se,není to jen snění.