Probuzení ze snu....

Je už to dávno, kdy slunce mě hřálo,
na rtech však cítím polibky svěží.
Kde jsou ty časy, kdy Tvé srdce tálo,
už ani nevnímám, jak ten čas běží.

,,I když se příroda pokryje peřinou,
a i když ve vzduchu pocítíš chlad,
mé city k Tobě nikdy už nezhynou!
Navždy jen Tebe už budu mít rád!!!"

Ta sladká slůvka často jsem slýchala,
teď už si přiznávám, že vše byla lež.
Tolik si vyčítám, jak hloupá jsem bývala,
dnes by ses vrátit chtěl, však já říkám běž!!!

Přede mnou klečíš, snad máš v očích slzy,
toužebně prosíš o lásku mou.
V zoufalství křičíš, že vše tě moc mrzí,
však ty jsi teď na řadě, kdo projde tmou!!!