Myšlenky

Sním či bdím,
už ani pravdu nevidím.
Růžové brýle nasazeny stále mám,
bojím se, že je nikdy nesundám.
Tento sen sic krásný je,
avšak, kdo realitu mi odkryje?
Mám strach, že nikdo neobjeví se,
co když jen ve snu, můj život uvízne?

Nikdy nepoznat lásku pravou,
takové myšlenky honí se mi neustále hlavou.
Co mi osud chystá?
Tím si nemohu být vůbec jistá.
Existuje ještě princ na bílém koni?
Proč rozchod vždy tak bolí?
Může člověk tolik bolesti snést?
Proč jen se nemůžu z toho vykřičet či do tváře mu to vmést?

Má hlava to již nezvládá,
ovšem bolest v srdci převládá.
Tak křičím do celého světa,
že nechci být už slepá.
Slepá a nevidět toho,
kdo lásky by mi dal mnoho.
Teď již vím, že takový se náhle zjevil
a lásku v mém srdci objevil.