Zasa ta láska

Na nic se neptat, srdce v pěsti sevřené,
víc nepustím tě tam, kde dveře zavřené.
Nočním můrám sama vyjdu vstříc.
Buď získám všechno, však neztratím nic.

Láska je kurva proradná,
však bez ní duše bezradná.
A s ní slz plnou tvář.
Na chvíli tmu prosvítila zář.

Na chvíli srdce rozjasnila,
aby mne záhy porazila.
Zanechala smutnou bez moci,
kde dovolat se pomoci?

Volám smrt, je to rouhání,
to láska mě k ní dohání.
Trhá duši na kusy,
každému kdo okusí.
Ten zakázaný cit,
každý ho chce mít.

Nakonec zůstane ztrápená duše v rohu,
není nikdo, snad zpovídat se bohu?
Láska je jako mor,
nepomůže žádný vzdor.

Černá duše hnije,
jen ve snech láska žije.