bolest

dech se zadrhl
slzy se derou na povrch
mysl se zastavila
až smrtelně moc blízko...

mám zástavu života...
něco končí a něco začíná
všude vidím jen tebe...
není kouska bílé plochy...

není ničeho co by mi tě nepřipomínalo...
jsme si tak blízcí
jsme si tak vzdálení
jsme jeden
a přitom dva rozdílné světy
osud nám nepřeje
však nedá se chodit proti proudu

i kdybych chtěla zvednout tíhu lidstva
i kdybych vypila jejich smutek...
i kdybych vypěstovala úctu a respekt
nevrátil by mi tě žádný skutek...

chvíle ticha a samoty
v dáli možná zaslechla jsem tvůj hlas...
snad vnitřní síla mi brání
abych se nezlomila...

není ničeho co by mi tě nepřipomínalo...
jsme si tak blízcí
jsme si tak vzdálení
jsme jeden
a přitom dva rozdílné světy
osud nám nepřeje
však nedá se chodit proti proudu...

mám strach
že i kdybych pomohla každé lidské duši
nikdo nezachrání mě...
mám strach
že i kdybych sundala brýle
budu vidět stejně...
...černobíle