Metronom

Kdyby jsi jednou byla na tom místě
kde malá otáčecí židlička stojí vedle druhé
nadzvedl bych víko vím to jistě
a tvé prsty by se dotkly klapek klavíru

prozatím nesměle
jako jsou hvězdy na nebi

a potom vesele
jako jsou v očích ohníčky

a potom tajemně
jako jsou v lese světlušky

a potom dojemně
jako jsou děti kolem krku -tak jako živé šály

...bysme si společně hráli

... ... ... ... ... ... ...


Metronom kmitá za tvou hlavou
do rytmu padajících hvězd

jednou...jednou...jednou
bych ti chtěl
otevřít dveře do místnosti
kde bude u zdi stát
klavír

a říct je tvůj

a už se nikdy nebudeme stěhovat
ten klavír tu s námi bude pár generací


Stejně jako Láska.