Pomyslná zeď

Co nás čeká do budoucna,
kdo nám cestu ukáže?
Půjdem každý jiným směrem,
nebo spolu na pláže?

Jak se jenom rozhodnouti,
když je mezi námi zeď?
Půjde zbourat jak dům z proutí,
nebo rozdělí nás teď?

Je tak silná a vysoká,
nerozbitná zdá se snad,
záleží už jenom na nás,
má jeden druhého rád?

Jestli spolu dokážeme,
překonat ten vratký most
Nebo už bylo té naší
epizody v lásce dost.

Je to těžké rozhodnutí,
změní životy nás všech.
Půjdem každý svoji cestou,
změní se ty trny v mech?

Možná naše cesta trním,
otevře nám oči zas.
Uvidíme, jak dál bude,
jak uteče ten náš čas.

Čas který nám osud dopřál,
k další životní změně,
Čas na chvíli zamyšlení,
co oba vlastně chceme.

Jestli změnu chceme oba,
dokážeme ustát vše.
Pokud ale zapřeme se,
skončí manželství naše.

Kdy mi povíš, jak to cítíš,
mám naději doufat jen?
Že to ještě srovnat půjde,
zaspíme ten hrozný sen.

Nechci žádné lži a únik,
chci slyšet tvou odpověď.
Jestli vůbec stojí za to,
zbořit pomyslnou zeď.

Až promyslíš do detailu,
svou rozhodnou odpověď,
Pak já zkusím začít znovu,
měnit sebe a to hned.

Když řekneš, že dál to nejde,
pochopím, že je to tak.
Nebudu ti v ničem bránit,
potopíme ten náš vrak.

Nebudu tě ovlivňovat,
nechci ti radit,
Chci jen vědět, jak to cítíš,
nechci dál vadit.

Já hned nechci ničit všechno,
jen pro svoje pocity,
Záleží mi na rodině,
ovlivňují mě city.

Chci dál zažít pravou lásku,
ne jen něco „na oko“
Odpověz mi na otázku,
srdce mé je na měkko.

Budu radši rychle končit,
slzy smáčejí mi tvář,
Můžeme se hned rozloučit
rozhodnutí v rukou máš.