Malíř s barvami osudu

Malíř osudů s odstíny zašlých snářů.
Kresby slz pod štítem smutných nálad,
tahy štětce v rukou osudových malířů.
Tah první déšť padá, tváře blednou,
tah druhý, u srdce bodá,oči chřadnou.

Bolest k zemi tvrdé kácí,
smutek v podobě slz,skutky dobré se neoplácí.
Malíř křivky nedobra smutku kreslí,
radost v hábitu smutku krade se myslí.

Smutek v masce radosti,
bolest co toliko krade se do slasti.
Malíř s tváří anděla s křídly padlými,
malíř co kreslí s odstíny zvadlými.
Paleta malíře jest čas zvaný osud.

Sám anděl ve štětci malíře zoufá,
jest padlým a přesto v dobro doufá.
Malíř co jest ošacen osudem,
ví co bude dál, smutek bude a my nebudem.