Naivní milenec
Naivní milenec
Anotace: Takový naivní pokus o popsání nepopsatelného
Jsem ten naiva,
kdo myslí si na Tě,
ty stáhneš mě zaživa,
alespoň gatě.
Nadvakrát hledávám,
rozinku na broskvi,
sedlo u dvou vrchů,
lásky minulé prchly.
Tvá úžlabina hříchu,
a tajemné močály,
v burácejícím tichu,
řvou něžné vokály.
Já vrním, ty vzdycháš,
to jsou ty zvonky,
poslouchej, uslyšíš
švihající proutky.
Jsi horké mámení,
v jahodové šťávě,
sladká, pak mazlení,
s Tebou ve trávě.
Šťastný a naivní
(šťastně na i v ní)
.
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
No, já nevím, ale mám pocit, že to nepopsatelné jsi popsal docela obrazně :o))...jen bych to šoupla do jiné sekce, ale já to nepsala... A působí to lehoučce lechtivě... :o)
13.07.2009 12:57:00 | labuť
Myslím, že více než trochu lechtivé, více než skvělé a poslední věta se mi líbila asi nejvíc :) A když už se mi zalíbilo i slovo více, tak dám vícetipa ;-)
13.07.2009 01:43:00 | 5thelement
Řekla bych, že totoc dílko je trochu lechtivé, ale tak hezky napsané! ST!!! A závěr jsem tak trošku čekala :oP
12.07.2009 17:39:00 | NikitaNikaT.
panečku ta je krásnááááááá!
dnes po ranní šichtě pěkné počteníčko.A teď půjdu na houby.ST
11.07.2009 14:14:00 | Tanzania
Mj.:
"...Stáhneš m(n)ě zaživa, alespoň gatě...":
Zase jeden případ pro jazykový ústav {podobně jako s oběma bi(y)dly, co spadl(y)a.}
11.07.2009 00:35:00 | Špáďa