Ty jsi

Jsi anděl, co slétl z nebe,
pro mne a přináší mi štěstí,
jen já si nevybrala tebe,
to hvězdy nad hlavou věští.

Jsi slunce, co svítí jen pro mne,
když usmíváš se sladce,
jsi i nůž, čím bodám do sebe,
když odmítám tě, já zrádce.

Jsi ten, kdo pomoci mi chtěl,
když viděl, že se trápím,
však nevěděl, co vědět jsi měl
a i to, že tě ztratím.

A já jsem vrah všeho nenarozeného,
snad citu, co mohl by být,
teď opouštím tě a jdu do minulého,
a tebe nechám (snad) v klidu žít.