Hlásím západ

Zase mi chybí kousek duše,
pluje někde na nebi a dívá se na zem.
Jestli si někde blízko,
či už zase se někam chystáš já nevím,
přesto se nikdy nezměním.

Bylo to dávno,
co jsem s tebou tancoval a do ucha ti šeptal,
jak mam tě rád.
Nyní, několik let po tom,
se k tobě obracím,
se ztracenou vírou o duši se dělím.

Tvé kroky vedou někam na západ
a myšlenky na mě hlásí západ.
Bylo mnoho chyb,
nebudu na ně vzpomínat,
dopředu je třeba se dívat.

Moje povaha a rozum mi kážou,
jak být co nejlepší potlesk a slávu přesto obcházím. Jednou dobudu velký svět,
třebas na obecní úrovni doufám,
že se výrazně nezměním.

Tepláky a mikina to je moje kvádro,
a aby toho nebylo málo,
blázen je král.

Na konci svých cest ať dopadnou,
jak chtějí,
chci polibek ti dát,
pak mohu s radostí skonat.