Jak Tě vidím já...

Dnes dala jsem si za úkol
Popsat Tebe
Je to snadné, když je tvá vůně vůkol
Sundávám zábranám masku

Zavírám oči a tiše sedím
Začala bych tvým tělem
Co k tomu říci nevím
Stojím před řeckým bohem, či před Andělem?

Ono bere mi slova z úst
Kvůli němu, dobiji horu nejvyšší
Kvůli němu budu sto let držet půst
Než se má touha po něm utiší

Tvoje ruce, dlaně hřející
V nichž se cítím v bezpečí
Pro ně udělám z ateisty bytost věřící
Pro ně pátera, že Bůh není přesvědčím

Krk na kterém cítím tvůj tep
Pro něj stala bych se upírem
Vzdala bych se své duše hned
Když bude mým rtům přislíben

Tvůj obličej k zulíbání
Pro něj klidně život obětuji
Možnost vídat bílý den či svítání
Pro to mít tě, žádnou oběť nelituji

Skončím tím co nosíš v srdci
Tvůj charakter, tvá povaha čistá
Potřební nezůstanou bez pomoci
Kvůli tomu miluji a vážím si tě, tím jsem si jistá

Papír jsem popsala, úkol je splněný
Zas nasadím si před okolím škrabošku
Zavřu si na zámek svůj svět vysněný
Víš, já potřebuji tvou vůni cítit aspoň trošku

Možná zbláznila jsem se dočista
Už je to tak, jsem na ní závislá
Každý den bez tebe je pro mě
Jak od hříchů očista