Bouře snění

Až rozjasní se mračna
nad zkropenými okny domů,
již nebudem se musit bát.
K polštáři, kde tvá ústa lačná
skryjí se před stíny stromů,
chci nejčistší oblak ti snést.
Abys položil hlavu a nechal se nést
do snových sfér,když půjdeš spát.

Blesk protíná obzor
a osvětlí tvou tvář,
ty neklidně hlesneš.
Klidně spi, jsem tvůj snář
a budu dávat pozor,
když snad do hloubi klesneš.

Ráno, jak otevřeš oči,
po osamělých chodnících
poslední kapky budou odcházet v dáli.
Ta bouře, co mezi nás občas vkročí,
teď umírá v slzách se ronících.
To abychom se znovu smáli...