Konvalinky

Vrba stále mlčí.
Obsypána krupicovou kaší
vidí, chápe
a on ji mučí.

Mučí mága, ironika,
ničitele vztahu?
Bázlivej pohled skrz naskrz proniká
smíš jí říkat vrahu.

Ten říjen, ten červen
touha po zlatým jmelí,
zelená v okovech, červená vládne
"Proklínám Tě, majiteli!"

Velkej van se točí - nemizí
blankyt nutí kaštan propadnout v krizi.
Kašatny pláčou a podzim dohnije,
sebevrah žije a vraha zabije.

a pak si užije