Pokoj č. 9
Pokoj č. 9
Anotace: ...
Za dlouhých večerů
toužená setkání
vryla se do mysli,
jak zvony klekání,
a soumrak zahání
bodavých myšlenek stín,
ve stržích zoufalství
slily se bolesti
s grogovým dechem meluzín,
smutek do dlaní je brán...
Za dlouhých nocí
vysněná objetí
derou se pod kůži,
oblohou proletí,
slzičky z perleti
jako roj létavic,
blýsknou se,
zasyčí,
nezbude vůbec nic,
jen touha nových rán...
V pokoji č. 9
horského hotýlku,
na cestě k vrcholům
našeho Ráje,
ve svitu svíček
houf něžných motýlků
šimrá a hladí mě,
tam někde v zátylku,
přináší náladu
Máchova Máje.
.
Komentáře (14)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk
Jak hořce chutná milování
a jak sladké je usínání
jen meluzíny tiše skučí
v orgasmu novém píseň smutku
a nádhera kolem bere dechu
tvá ústa v slastné vzdechu
teď už není a život se ti mění
jak tekuté písky v Sahaře
a Život mluví o káře
kterou každý musí táhnout sám
25.07.2009 11:13:00 | Lady L
Překrásné počteníčko, jen tíško znovu vrácím se k řádkům a vychutnávám si ten obraz, ten pocit, tu smyslnost, něžnost... ST!!!
25.07.2009 10:41:00 | NikitaNikaT.
s něhou psaná, krásně se četla,
plyne jak potůček za letního jitra...
23.07.2009 07:35:00 | nejsembásník
Mít tak od pokoje č. 9 klíč,
smutek a samota odletí pryč
a něžný prstoklad
na struny duší dvou
v souznění počne hrát ..
ST! :o))
22.07.2009 23:36:00 | jita.1965
Cítila jsem ten houf něžných motýlků i na svém zátylku =)...moc pěkné..
22.07.2009 23:25:00 | Atropabelladonna