Proč... proč

Proč... proč

Anotace: Veliká bolest, kterou jsem musela dostat ven

Je čas vzpomínek
Zdá se to jako včera
A zdá se to jako před sto lety
Už dávno jsem přestala
Bláhově do ran sypat sůl
V naději
Že je natřeš hojivou mastí
Zůstaly jen jizvy
Hluboké jak Tvé oči
A v srdci prázdnota
Děsivá jak Tvůj odchod
Je to dávno
Dospěla jsem
Už nemiluji
Řekla bych si ještě včera
S úlevou
Jak pomíjivá může být
Jak snadno ustoupí zoufalosti
Stačilo číst tvá slova
Nože do těch starých jizev
Stále miluji
Znovu padám do prachu
Pokolikáté už
Došly síly
Vzdávám
Boj s větrnými mlýny
Autor Algernoon, 23.07.2009
Přečteno 383x
Tipy 10
Poslední tipující: Roger, carodejka, al-pacino, Gudula, Kars, nejsembásník
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Tesklivé dílko! Tuze. Ale krásnou rukou psané.

11.11.2013 01:58:22 | Roger

líbí

Hvězdičko moje smutná, je jaro a všechen život vstává i když nějaká ta láska skončí svět se nezboří, točí se dál. Ty ale jistojistě lásku brzy potkáš a určitě bude ještě krásnější, dívej se na hvězdy a pošeptej jim svá přání, určitě se ti vyplní, já to vím jsem přece čarodějka. Už ses usmála???

25.03.2010 22:06:00 | carodejka

líbí

Nevzdávej to, bojuj, máš na to, je to v tobě, ty vyhraješ

23.07.2009 07:42:00 | Kars

líbí

vypsala ses z bolesti, foukám ...

23.07.2009 07:25:00 | nejsembásník

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel