Má či tvá?

Držím tě, cítím tě, sálám tvé teplo,
jako rostlinky přijmající ze slunce světlo,
na vrcholu, šťastné, z každého paprsku,
na louce tvořící ze sebe malůvku..
dýchám tě, vidím tě, hladím ti vlasy,
zase mě zevnitř trhají ty hlasy,
jako supi na mršinu slétající,
po dlouhém čase se opět krmící,
trhají mě, ničí mě a povídají:
neni tvá, neni tvá, jiného miluje,
teď vůbec neví, mezi vámi se rozhoduje,
tak nedrž ji, pusť ji, odpusť si dotyky,
nech ji rozhoudnout se samotnou,
nešeptej jí ty kouzelné slabiky..
vžij se do něj, byť je to tvuj protivník,
nelíbilo by se ti, kdyby on byl ten viník,
který by tobě tvou lásku přebral, nech to jen na ní,
ona se rozhodne a budete šťastní..
dobře srdce mé, když mi tak radíš,
nechám to na ní, věřím ti, budiž..
tak jsem ji pustil, to krásné odešlo,
teplo v chlad se proměnilo a srdce mi pokleslo..
ona se lekla, co jen se to stalo?
slza jí stekla, otočila se, zmizela do stínu noci,
a já začal plakat a chtít od srdce pomoci..
srdce co se děje? kam to šla? proč teď mlčíš?
nic neříkáš? kvuli čemu se mi tak mstíš?
odpovědi sem se nedočkal..
rozum já hlupák neposlechl.. a pan srdce?
zase mi život podělal..
naráz zpráva mi došla, že ráda mě měla,
toho svého by kvuli mě opustila,
lásko promiň, už mi nepiš..
rád mě nemáš, proč mě trestáš?
budu s ním když ty se nesnažíš..
už nikdy mi do ucha ''miluji tě'' nepošeptáš..
hlavou proběhl mi zmatek,
naráz vyústil v čistý vztek..
domů sem běžel, kde jsi? kde se schováváš?
amok mě popadl, proč mě v tom necháváš?
naráz se zábliskla, ze zásuvky se usmála,
z toho že sem ji vzal, radostí bez sebe byla..
vyjdu ven, prší, prší, hromy burácejí,
vidím ho před sebou a vím že ho zabiji..
proč si to udělal? proč si ji první potkal?
a já idiot zase došel poslední a všechno posral,
tady to máš, pálím pálím, naráz nad nehybným tělem stojím..
otočim se a vidím ji před sebou,
lásku moji, vždycky jedinou..
bílá jako stěna je, proč se na mě mračí?
to co sem udělal pro ni ji nestačí?
otáčí se, útíká, já jako solný sloup stojím,
pomalu si uvědomuji, jakou cestu si volím..
volám na ni miluji tě, lásko moje, zlatíčko,
poslední pohled mi věnuj, přestane mi být srdíčko..
otáčím lesklou krásku k sobě, do úst si ji strčím..
zmáčknu kohoutek, prásk.. toť poslední můj čin.