Polámaná říkanka

Kolo, kolo mlýnský,
za čtyři rýnský.
Kolo se nám polámalo,
mnoho škody nadělalo,
udělalo bác!

...

Na hlavu mi spadl vesmír
a roztříštil se na
milion kousků;
rozletěly se
do všech stran.
Zapadly za pohovku,
schovaly se pod postel,
i v koutě za dveřmi
by se nějaký našel.
Nikdo je už nikdy
Všechny nedohledá.

Pod pokličkou tlakového hrnce
hledáme skryté významy
které neexistují,
Slova,
která nebyla vyřčena;
naděje,
které nikdy neměly právo
na existenci.
Obvinění,
která zanikla
v překladu.

Co nám zbývá?
Je toho pořád ještě dost:
Náruč hvězdného prachu,
hrst lásky,
trocha radosti,
špetka porozumění,
a důvěry
co by se za nehet vešlo.

Ale bude to stačit?
…

Až to kolo spravíme,
Tak si něco povíme.
A co? Že je bubák v komíně!