Pramen

Zde stojím. Vedle! Ty mě nevidíš?
Tak opři se o mne, já jsem tvůj kříž
Napij se ze mne, jsem voda živá,
Když zádušní mše tvé nitro vžírá

V tvém těle teskně pramením
Netušíš mě, pouhý jen stín
Jsem bezedný kalich, v něm elixír
magický, čekajíc na tvůj smír

Zde klečím. V bahně! Proč mě ubíjíš?
Krůpěje házím na tvůj smích,
Když nenávist prázdnotu prolíná
A láska má tě proklína

Své studnice ukryl jsi důkladně,
nač chováš se stále tak záhadně?
Když vodu svou do nich nevpustíš,
Propadneš osudu zlému spíš

Zde mlčím. Věcně. Ty to neslyšíš?
Pohledem bortím tvé hradby již
Poznal jsi tedy už konečně,
Že neobejdeš se beze mne?

Jsem života bída tvá mizerná
Jen hrubá kůrka, jež zelená
Já nedám ti drobku zadarmo
bys netoužil po mně na darmo

Zde ležím. Ve tmě. Ty to necítíš?
Splynutí láskou není přec hřích.
Dnes odpoutáme se od viny
Předsudky necháme pro jiný