Nepozvaná

slaboučký pramínek uprostřed skal vyvěrá
cesty už zarostly
slaboučký pramínek ze srdce bolestivě zpívá
vzpomínky povadly

sucha ho sužují, zapomenutý ztrácí se
než přijde odnikud chladivý déšť
koryto pročistí, jezírka naplní, na oko lákavý zas zdá se
pěšina zelená může tě vést?

naději nekrmím, minulost nečechrám, ale před sebe dívám se
na cestách klikatých však přijde mi vstříc
vzpomínky opráší, jizvičky pohladí, známý cit probudí, přiznám se
připomenout,že krom bolesti nezbylo nic