Bez Tebe

Otevírám oči, vidím andílka,
padajícího nocí,
záře ohně, křídla hoří,
nevyznám se v Tobě,
jako dítě ztracené v moři,
padáš k zemi, křídla září,
ne ozvěnou lásky,
ale zklamáním, ztroskotáním,
plamenem beznaděje salájícího k vrcholu strastí.

Voláš na mě zachraň mě, chyť mě,
ale lásko,
proč si předtím neslyšela na mé miluj mě?
Už nejsem u Tebe,
naivka volající do nebe,
o pomoc, která se nedostaví,
o lásku, která se neprojeví,
až do teď, kdy už je pozdě,
kdy se do další etapy bez Tebe řítím střemhlavě.

Bolí to, palí to,
Tvoje křídla zmizely,
v zapomnění stanuly a oči plakaly,
o mě a pochopení prosily.
Ale je pozdě lásko,
nový svět a život nastal
a My jsme se přesunuli na hřbitov srdcí,
opodál.