Lolita

Jak z nočních vánků uvitá
teď stojí vedle tebe,
jak slunce kráčí ulicí,
když den nastal temný

Je to krásná Lolita,
co srdce tě z ní zebe,
když vidíš jí toužící,
tvůj cit se vzbouzí jemný

Sleduješ ji z povzdálí
a bojíš se k ní přijít,
ve štěstí vám překážkou
je teď její matka

Co lidé by říkali,
problém tvůj nechce být,
jíti poze za láskou,
však cesta bývá vratká

Od úsvitu k úsvitu
stále po ní toužíš,
tak jako dravec blížíš se
k jejím hebkým vlasům

Už víš, miluješ Lolitu
láskou k ní se soužíš
topíš se v její kráse
však jdeš proti všem mravům.