MY

Když projíždí vlak a ruce hrozně zebou,
tam na tom mostě, kde byla ona s tebou -
- oči pláčou a ze srdce kanou slzy,
aby vše bylo zas krásné, vše krásné a brzy

Ústa se smála a duše skočit měla,
tam z toho mostu, smrti dotknout se chtěla

........
........
........

Žár tvých očí mrazil každý její vzdech,
pod tím mostem, kde i v zimě roste mech.
List a polibek na zem tvrdě dopadly
a její minulost, sny i obavy se propadly.

A plamen zhasnul,
když projel vlak
a ledový jeho dech
políbil NÁS.

....................................
most se zřítil, a přesto oheň plane
...