Vysoká laťka

Slzy se mi do očí derou,
pocity dál ve mě se perou.

Kam asi směřuje můj současný stav?
Má duše je jak by ji pošlapal dav.

Zničená, samý šrám a samá modřina.
Všechno v ní končí a všechno začíná.

Ale co když stagnuje? Co dělat mám?
Asi si na net inzerát dám.

Pomoc, srdce rozervané!
Najde se někdo komu bude říkat pane?

Zájemci jsou, ale kritéria velká.
Upřímný, milý, pilný jak včelka.

Rozumný, citlivý, no proste on.
Ten co zas rozhoupe v srdci mém zvon.

Ležet zas na hrudi, poslouchat – bum bum, bum bum.
Dala bych všechno, snad i svůj rodný dům – za druhou šanci.

Přemýšlej, je někdo jako já?
Je někdo kdo ti srdce bez výhrady dá?

Není, až na to přijdeš, ozvi se…..