Slunce a stín
Slunce a stín
Anotace: Jsi moje slunce, jsi můj stín, vrať se prosím v pořádku, ať zas slova na řádku, mají správný rým.
Podala jsem Ti svou ruku,
Tvoje dlaň se dotkla mojí,
pak už bylo jenom na nás,
zda se naše dlaně spojí.
Dotek prstů na Tvé noze,
dotek dlaně na těle,
srdce jak o závod buší,
probouzím se nesměle.
Bojím se, že odmítneš mě,
to se však nestalo,
Tvoje dlaň tu mojí svírá,
srdíčko mi plesalo.
Teď zbyl dotek našich dlaních,
jak po lásce mohyla,
Ty seš pryč a Tvoje blízkost,
do dálky se ztratila.
Stýská se mi, možná trošku,
někdy víc a někdy míň,
mám Tě v sobě, uvnitř srdce,
jsi mé slunce i můj stín.
Tvoje dlaň se dotkla mojí,
pak už bylo jenom na nás,
zda se naše dlaně spojí.
Dotek prstů na Tvé noze,
dotek dlaně na těle,
srdce jak o závod buší,
probouzím se nesměle.
Bojím se, že odmítneš mě,
to se však nestalo,
Tvoje dlaň tu mojí svírá,
srdíčko mi plesalo.
Teď zbyl dotek našich dlaních,
jak po lásce mohyla,
Ty seš pryč a Tvoje blízkost,
do dálky se ztratila.
Stýská se mi, možná trošku,
někdy víc a někdy míň,
mám Tě v sobě, uvnitř srdce,
jsi mé slunce i můj stín.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
i mě se líbí tva krajina veršů... zní jako zvonek v intermezzu života .))
very gut!
09.11.2005 21:51:00 | Bean
Jo jo když se podlomí kolena a žačne bušit srdce při jeho dotycích.....jééé jak já to dobře znám.
09.11.2005 21:16:00 | Gamy
On takový vzájemný dotek dlaní může vypovědět mnohé... Ty verše jsou mi sympatické :-)
09.11.2005 20:53:00 | Lucie Plocová