slunce
slunce
slunce mě pálí do tváří
a snad mě taky prozáří
to teplo hebké a hřejivé
co zahřeje moje srdce bolavé
jenž hlava mě bolí z lásky své
lásky neopětované a zrazené
a snad teplo slunce zahojí
co jinak stále se nehojí
bolí hlava z neuskutečněné lásky
co sama se ztratila bez hlásky
což přidělalo mi jen vrásky,ale
náladu a víra v novou nepřestaly
venku je krásný jarní den
a tak užijme si hezký den
bez lásky život umí taky krásný být
láska je pomíjivá jako ta květina
nezalíváš uschne a je z ní sušina
Komentáře (0)