Ach bože lásko...

Ach bože lásko rozmilá,
proč jenom jsi tak spanilá?
A člověk když usíná,
dává ti ruku do klína.

Ach bože lásko citlivá,
proč na tě člověk jen myslívá?
A v náručí tě obírá,
když k ránu se ze sna probírá.

Ach bože lásko zasněná,
proč přichází ta proměna?
A člověk na tě vzpomíná,
a okolí své nevnímá.