Nad ránem

Mezi nocí a ránem slunce otevírá ústa,
a dlań otevřená, je miska života.
Vstává, okno otevírá,
a vítr,
vítr jí obejmul.

Čas se zastavil,
dívka je jak sen,
a ze svého srdce,
sochá sebe sama.
Ona je svůj mistr,
svůj sochař,
a láska uzavírá smlouvu.

Přichází, vstupuje do domu, do jejího pokoje,
sundavá svoji osobnost,
pokládá na slunce stín,
vchází,
vchází do jejího srdce,
a den prostírá,
prostírá sám sebe.