Opilá osmnáctka

Vím moc dobře jak chutná tvůj žal,
když v tělo dáváš svým jiným jak na kolotoči,
panenky znamenající padající sny.

A v stadiu jak já se teď cítím,
jen bohy mohu snad proklínat,
a tím tobě vzdávám navždy hold.

Vidím jak polibky tvůj stín objímají,
a já jen mohu divně přikyvovat v pouta
divná dnešní noci,
jak v obloze dnes na hvězdách oblaka hrají,
protože dnes není normální den jak normálně,
snad dny si tak hrají jen své touhy,
když v obraz svůj vtisknu v papír nekonečný,
jak hvězda, s možnostmi nekončícími,
jak den v úběl labutí uprostřed bouře
nekončících dnů,
pro pár souvětí jenž lásku znamenají,
protože tma zdá se jen pro dnešek tak temná
jak dny očí tvých jasných.