Návraty do prázdna

V chladných podvečerech
choulím se v náručí
muže beze jména,
který mě naučí
návratům do prázdna.

V mrazivých nocích,
když touhy netají
v samotě a ve tmě
mé sny mi šeptají:
"Navrať se do prázdna."

Dívám se do slunce
vždy plna nadějí,
ptám se sama sebe,
zda se mám raději
navrátit do prázdna.

Když z nebe padá déšť,
přes kaluže skáču,
už zase tak sama
pro sebe si pláču
z návratu do prázdna.