Ranní nostalgie..

Půl druhý ráno, mrholí
nábřežím se line jazz
a hvězdy se v něm utápí
kam, víno mé, napověz.

Otisky vašich letmých rtů
jsou mi letmou vzpomínkou
když hádám barvu vašich očí
a vína soudek jest mi milenkou.

Noc je sametová, ach
medová a sladká, celá vy.
Padá hvězda, snad k zemi,
kam, mi jen zasnění napoví.

Bloudím v horkých myšlenkách,
celé město dávno spí.
Jen Vltava - neklidná,
měsíc se v ní utápí.

Žalem, samotou - on rána se bojí
až slunko vyjde nad hory
sny se zatratí a rány nezahojí
že Vás více nespatří.