Milovala ho...

Anotace: Někdy člověk miluje a nezmůže s tím nic, někdy má všechno a pořád by chtěl víc a někdy nemá nic a přesto mu stačí, ke štěstí třeba jen, že bota ho tlačí.

Milovala ho,
jak to říct, ráno, večer
na něj myslela, ale on nechtěl víc.

Milovala ho
a všechno by mu dala i nebe, kdyby bylo její,
on však měl lásku svou a cestou s ní rozhodl se nejít.

Milovala ho,
tou láskou dětskou, kterou jí kdysi slepě dával on,
prožili spolu chvilku hezkou, dál však měl lásku svou.

Milovala ho
a těm dotykům pár říkat se nevěra nedalo, bylo to jen něco málo, co je zmátlo a na dně srdcí zůstalo.

Milovala ho
a on bál se citu, strach měl z pocitů svých i ze své duše, bál se, že znovu, mohl by zůstat sám, že nešlo by to jednoduše.

Milovala ho
a on zůstával dál, na všech svých místech na svých postojích, potají s ní si očima hrál, srdce na půl jí rozkrojil.

Milovala ho
a musela se vyrovnat s jeho odchodem do dáli, myslela na něj a vzpomínala, jak moc se spolu nasmáli.

Milovala ho
a srdce láskou pomatené, plulo si řekou nespoutaně dál,
bylo jí smutno při vzpomínce, jak osud si s ní hrál.

Milovala ho
a dosud ráda ho má, to Vám teď po pravdě můžu říct,
ta dívka to jsem totiž já a on je pořád můj princ.