A tak si namlouvám

A tak si namlouvám, že už Tě nemiluju,
navenek se světem si vesele prozpěvuju.

A tak si namlouvám, že jsem v pohodě,
pracuju, učím se, vstříc jít chci náhodě.

A tak si namlouvám, jak je mi dobře,
v duchu si promlouvám, tvářím se bodře.

A tak si namlouvám, jak je mi krásně,
že nic mi nechybí, svět můj jsou básně.

A tak si namlouvám, že nic mi neschází,
vždyť vlastně všechno mám - svět plný nesnází.

A tak si namlouvám, že mi to vyhovuje,
teď vlastně, když jsi pryč, srdce mé sabotuje.

A tak si namlouvám, že už Tě nechci vídat,
ve skutečnosti chci Tě mít s Tebou se líbat.

A tak si namlouvám a jen mé sny co vědí,
nikdy to však Tobě nahlas nepovědí.