Snad teď už to víš

Snažím se utéct před nedosažitelnou myšlenkou,
pokud opravdu věří, znám své srdce které bije,
není to pohádka s hloupou smyšlenkou,
odpuštění hledám, i když jen bolestivě dobije.

Lásko, kdepak jsi?
Čekám tu na Tebe jako zakletá princezna,
Miláčku, hledáš mě?
co nenachází klidu a ani svou duši nepozná.

Copak si přeji tak moc?
Sny se rozplynou a slzy nastanou,
Jak mohu zapomenout?
snad se už ty chyby nestanou.

Odcházíš potichu a nevím kam,
možná jsi i toužil bez pomoci klamu,
své sebeúcty kvůli tobě se vzdám,
do tvé nicoty uprostřed těla se v lámu.

Očekával jsi něco jiného?
Dokážu bez Tebe bojovat, ale žít?
Cvok teď hledí na políbeného?
A snad stokrát přeji si tvou touhu mít!

Kletba mě postihla bez jakéhokoli varování,
pospíšil sis mě zničit lstivou hrou,
Ale nečekal jsi že i já ti dám darování,
že neopustíš mě pouze projdeš tmou!