Ve mně žít

Je to jako probuzení
S tím rozdílem, že nevíš, co je noc, co den
Pamatuji si jen,
že strašně dlouho na něco byla jsem zvyklá
a teď...
Marně hledám na své zmatené otázky odpověď
Klečím za nocí temných pod měsícem
Ptám se všech nejzářivějších hvězd
Chci vědět, která z mých cest
k tomu správnému cíli vede
Když ale člověk hledá,
najít se mu nepovede
A to přece vím i já
Tak stojím pod tímhle černým nebem
A všem otázkám se vyhýbám
Neptám se, proč život, na který jsem zvyklá,
najednou konec má
A neptám se, proč teď jsi tady,
jestli svého anděla mám,
jestli mě zachráníš před bolestí mou,
jestli mě dokážeš skrýt
před ztrátou, kterou se snažím ignorovat
Neptám se
Jen chci tě mít
Jen za těch nejosamělejších nocích
minulost snaží se mě potopit
Teď, když jsi tady,
osměluji se to přiznat
Minulost nenechá mě být
Teď, když mě objímáš, chci, abys to věděl
Musíš mě utopit
Musíš mě zapálit
Jinak má minulost...
To, co tu bylo ještě před pár dny...
Jinak to vše bude stále ve mně žít
Musíš mě podržet a podpořit
na chvíli, kdy jsi se mnou
Protože když nejsi...
Má minulost ve mně stále bude žít...