prokletí

jakou poutník procházím se
městem ztracených duší
nacházet samotu
v prázdném bytě
v prádné duši

když tě nemám
vím, že mě už nic nečeká
jako by mě už nečekalo to,co jsem tak ráda žila
byl jsi výjimečný muž
v mém srdci uchovaný
byls...
a už ta víra v lásku dvou je pryč
doufat je špatné, nakládat s časem neuváženě je špatné,
tak marné

život má své stinné stránky
kéž bych ztratila bolest svou
já nechci zapomenout!nikdy
tot prokletí
co jde dál se mnou!