Nevěra aneb za blbost se platí

Ptala jsem se, jestli s ní spíš,
„ne lásko“
(Ale já vás viděla víš…)

Čekám, až se vrátíš po práci,
Uvidíš, miláčku užijem si legraci.

Jed na krysy a jinou havěť,
Snad osvěží ti paměť.

„Zlato, už jsem doma, přines jsem ti kytičku.“
„děkuji ti lásko“ (ty prolhanej blbečku).

Lepíš se na mě.. „jen jeden polibek“
Nemusím popisovat, jak zvedá se mi žaludek.

Hlavně klid, s rozvahou a úsměvem,
Teď odměním tě obědem.

…

Těžko, kdo mi uvěří,
Co spatřila jsem ze dveří.

„To by ti šlo.
Dělat bordel, válet se jak prase.“

Věřila jsem, že už se to nestane a je to tu zase.

„Co si o sobě myslíš??? Kdo ti tohle dovolil?!“
Nějak jsi zblednul, i svěrač povolil.