Bezejmenná

Oči mít,
však leckdy spíš použít
jako ukazatel srdce,
když jde o lásku přece.

Uši mít
- nikdy je nevyužít,
poslouchat hlas,
co se z nitra ozval zas.

Gong zas zní,
rozléhá se mého nitra ztichlou síní,
promluví láska,
když síní projde moje kráska.

Promluví a já polouchám,
všechna moje předsevzetí jsou ten tam,
nemohu srdci poručit,
nelze se s ním přít,
ono mozek mi chce poblouznit,
- s tím musím žít.

Láska změní na svět pohled náš,
- proč to říkat, vždyť to znáš...
Jak snadné je v oblacích se vznášet,
z ní jistotu mít, a pro ni bolest snášet.
Horší na zemi přistání bývá,
v tom se bolest vždycky skrývá.