žena

žena je kalich co vypít se nesnaž,
vždy Ti ho život zas dolije,
v životě svém jich několik poznáš,
jen některá,Ti v pamnětˇse vryje.

První je matka co život Ti dala,
myslels že bude jedinná,
když náhle do cesty Ti přicupitala,
Ta s nejkrásnějšíma očima.

Poznal jsi že v srdci místa je dosti,
pro matku i pro tu krásku,
pak ale přišli děti a starosti,
musel ses naučit dělit lásku.

Láska však dělit se nedá,
ta musí ostati v celku,
milovat bližní své-to je třeba,
lásku však musíš mít jen pro manželku.

že nebyla poslední,to pranic nevadí,
hodnoty časem se mění,
občas dva zjistí že jim to neladí,
proto se někdy i rozvádějí.

Nehledě na věk,stát se Ti může.
před Tebou konečně žena se zjeví,
to je ta-co v Tobě hledá muže,
to je Tvé lásky převzácné koření.

Kalich je dolit,zas můžeš se napít,
vidíš-že stále je bezedna,
mok ten ti sládne,jen pokud dál bude žít,
k té ženě Tvá láska bezmezná.