Nikde

Prsty se rozutekly z dlaně
písmena do básně
křídla opustila odvrácený zrak
před bolestí člověka
na zemi a přede mnou.

Nevrátím se žít těmi verši
kde noc z podperutí vyhání se
krouží nad rybníky a klape větvemi o vítr
já ublížil ti z lásky do únavy
z čapích komínů věrnost hnízd a vděk
čiší tiše
nedojdu té výše kde sklání se vyčerpáním
slunce v prachovém peří
před bolestí a tmou milované duše
jež nebyla stejná ani z půlky
létali jsme sebou spojeni
teď ty jsi tam kde já tak nikde