Z aksamitu
Vchází sny nocí,
z aksamitu,
tiše si proklouznou
pokojem,
po stopách měsíčního
svitu
obestřou čelo
jak závojem
nevěsty spící,
čekající,
až ten,
jenž chodí po špičkách
otevře náruč
něžných citů,
z víček
až setře věčný strach
z půlnoční tmy
a osamění.
Až zhmotní se
ze snů spící ženy,
slzy zří štěstí
na řasách ...
Přečteno 339x
Tipy 37
Poslední tipující: Alien.v.v.s., BERYL.K, Churry, střelkyně1, nejsembásník, Kapka, WAYWARD, Jenda P., Markéta G., enigman, ...
Komentáře (13)
Komentujících (13)