Božské dítě

Pod horou přání,
stará sakura se klaní,
těmž kdo přijdou
vyslovit své zbožné přání.

Jako tvé rty v mých,
bych smočit chtěla,
a má krev,
zahalit do roucha tě měla.

V ten pravý čas,
já budu tam jak pevnost stát
a zasloužím si pak,
navždy tvá být,
tak krásně jasná, plná štěstí
bez starostí.

Pod horou přání,
božské dítě se klaní,
držíc sakuřiny lístky v dlani.

Pro dítko klanící se k zemi,
pro hebký podklad pod koleny
slyšte modlitbu mou.

Více než hvězdy v noci svítí,
to naše budoucnost se krásou třpytí.