Jak slunce do nebe

Když se ráno probouzíš
svítíš jak slunce zlaté
vůbec se mi nevzpouzíš
a to mě trochu mate.
Přileháš si k mému srdci
horká ještě z podpeřiny
ocitáš se v mojí moci
držím něžně tvoji šíji.
Ústa křehce líbaj moje
srdce buší do tepen
chci už býti s tebou spojen
cítit teplo i tvůj sten.
Pomalu se obracíš
a táhneš si mě k sobě
lásku mou mi navracíš
kterou jsem dal kdys tobě.
Jsi pro mě stvořená
a já zas pro tebe
do mě si vnořena
jak slunce do nebe.