Kašlu na lásku

Kašlu na lásku, jak panenka z provázků na smetišti citů teď ležím.
Přemýšlím, doufám, ztrácím naději a pryč radši běžím.

Pryč od všech emocí, od lidí, od světa, od mléčné dráhy.
Jak snadno svět udělá z andělů krásných prachsprosté vrahy!

Vrahy všech iluzí a dětských snů.
Vrhám se do chřtánu temných a chladných dnů.

Do rozestlané postele samota vklouzla,
snaží se mě získat, předvádí svá kouzla.

Nabízí svobodu, nevázané hrátky,
stejně bych lásko, chtěla tě zpátky.

A nebo ne, stejně jsi ZLÁ!
Kdo mi už, konečně, lék na tě dá???????