Odměna

A za to všechno na oplátku,
za života mého kus,
pověsils mě na oprátku,
rozběhl ses,
abys kopnul,
nestála jsem za pokus,
jak sis myslel na začátku.

Co víc jsem ti mohla dát,
než života svého kus,
než tě k smrti milovat,
utěšovat,
pečovat,
pochopit to aspoň zkus,
že nebudu litovat.

Toho, že už nejsme spolu,
že už nemusím se bát,
kdy zas klesnu na dno, dolů,
do splínu
a do deprese,
že se musím odevzdat..

Kdybys aspoň soudnost měl,
proč, tak proč jsi zapomněl,
na své sliby o ctnosti?
Věřila jsem hlouposti.

Ale díky za zkušenost,
vím, už nechci milovat..